Bolest a nuda.
Další den. Numero dos. Čekání, nuda, práce, nuda, práce, sprcha, práce, sprcha, nuda. Ale tady to ještě nekončí. Stereotyp života, který čeká každého. Alespoň ty živé. Vlastně spíš čeká už jen na ty mrtvé, protože nežijeme, jen přežíváme, ze dne na den. Sem tam nějaká zajímavá zkušenost, možná legrační, možná perverzní. Nebo perverzně legrační?
Spousta času promarněného čekáním a marnými nadějemi.
Příště přijďte, vezměte si to, užijte a běžte za další.
Sorry, ale mě příjde, že by ses probrat měla ty. Nevím, cos tou poslední větou chtěla říct. Já snad někde v tom článku píši, že lidi, co hulí jsou idioti/blbci/nemají maturitu? Ehm. Ten článek má být o děckách kolem 14 let, co berou drogy, nevím proč bych do toho tahala nějaký, jak ty píšeš kravaťáky. Možná jsi mě chtěla urazit, možná ne, ale každopádně (nemyslím to zle) - mimo se mi zdáš ty, ne já.