další poezie bez citů
Černá je moje duše,
všechny moje sny,
černá je tvoje krev,
můj obraz poslední,
černá je tvoje krev,
můj obraz poslední,
jsem malířem smrti
a tvoje tělo paleta,
maluji jen černou,
a tvoje tělo paleta,
maluji jen černou,
s odstínem do červena,
jsem Van Gogh s oběma ušima,
jsem Picasso svý doby,
a když mi dojde odstín,
a když mi dojde odstín,
beru šedou z urny,
moje první výstava
nebyla v galerce,
nebyla v galerce,
sklidila však úspěch
v blízké kafilerce,
nemaluji štetcem,
plácám to rukama,
nabírám to zaživa,
se srdcem i střevama,
jsem morbidní malíř
v blízké kafilerce,
nemaluji štetcem,
plácám to rukama,
nabírám to zaživa,
se srdcem i střevama,
jsem morbidní malíř
a ještě horší poetik,
černočerná skrvna,
milující fanatik,
milující fanatik,
jsem nový Ježíš,
zlem i pokorou,
zlem i pokorou,
hnijící růže
s nekonečnou černotou...
Ne, tak to nebyl dobrý výběr blogu. Zcela mi to odebralo energii. Honem pryč. Moc smutné.