Něco pro Annihilation.
Básníku, básníku, ty divný tvore,
proč jsi se narodil do těhle hoven?
S úsměvem na rtech zabíjíš slova,
snažíš se veršovat zas a znova.
Když slova stejně končí, je to krásné.
Nastává však nová doba,
kdo končí to krásné.
Nemůžeš pochopit sám sebe.
Na cestě zůstáváš sám.
Pustá a mrtvá krajina tě děsí,
máš žízeň, hlad a vidiny.
vidiny, jak tě trhají běsi.
Tak básníku, kde jsi, kde jsi?
Tak básníku, kde jsi, kde jsi?
Pane jo, úžasné!
Jsem polichocena, dojata, překvapená a potěšená. :) Co dovede jedna báseň..
...A zase je tam sprostý slovo. :D