2-1-2
Je nad moje díly,
vidět tě v temnotě,
dej mi ještě chvíli,
toužím po svobodě.
Měl bych se odprostit,
od tvé choré duše,
snažit se vykoupit,
a pak bodat, touché!
Stěží anonymně,
s hlavou na tvém klíně,
očima hltím tvoje ústa,
tak rudá, tak pustá.
V pokušení snu,
odeznívá věčnost noci,
ztrácí se všednost dnů,
noční běsi jako proroci.
Můj hlas postrádá hramonii,
šílím po tobě štěstím,
křičím v agonii,
a zabíjím to šílenstvím.