Pojďte si pro mě!
Nezadržitelně jsem se procházel
po mracích, bosýma nohama
dupal nachovou rosu a čeřil zpěněné
slasti smrtelníků,
kteří si přáli být mým stínem
pochybnosti.
Upírali ke mně jejich oči,
prosíc s rukama od krve.
A já jim s úsměvem
plival do tváří
zoufalství.
Páni, tak takhle je hodně dobře napsaná. :)