Apatie každého nenávistného dne
Myslím na Tvé oči
nevybavuji si Tvoji tvář
páliš vše kam vkročíš
jsi krutý citů žhář
neuhasí nikdo Tvoji zlobu
kazajka Tě už neudrží
nevíš jsi-li pouhou lží
nevíš jsi-li pouhou lží
a tvoje tělo na ozdobu
topím se v krvi uvnitř sebe
co cítím se ze mě krutě dere
ze srdce mám velkou bombu
doufám že věříš mému slovu
stala ses kamennou zdí
kterou chce každý přelézt
a nikdo nevidí ty dveře
co se bílou barvou stkví
však jsi plná lží a klamu
trojjediná a krásná žena
roztříštila jsi mi hlavu
snad poznáš co je něha