dnes jako malíř
s městem tvořícím plátno
a lidmi místo barev
máčí v nás štětec deprese
malujíc všemi odstíny tmavé
čeká na slunce
a pak pláče znovu.
Krása! Jsem na podzim úchylná, tak ses mi trefil do vkusu
[3]: Vždyť já jí už četla a je taky skvělá. Jen často nevim, co psát do komentářů, tak jsem spíš takovej tichej čtenář s hvězdičkama. :D
[4]: Lepší ten koment. :-D Musíš tam vždy napsat nějakou strhující kritiku. :-D
[5]: To je právě fakt těžký. :D Hlavně se bojim ti úplně zmasírovat ego nebo naopak tvý reakce se slovy, že to neni zase tak sprostý. :D:D
[7]: Tak jo, příští básničku ti hrozně pohanim :DD
Jako vždy perfektní :*