Poslední blouznění..
Ležím na snu
z kožešin
ladné tóny do mě
vnikají po panácích,
vnikají po panácích,
protože žíly mám plné,
oči už mě bolí z těch
krás zkázy kolem
krás zkázy kolem
poslouchám,
učím se,
rostu,
citím moje ruce
tak malé,
ale přeplněné
strachem
pro všechny,
strachem
pro všechny,
kteří chtějí žít
věčně.
věčně.