ke konci, ani se neptejte
Večernice Temnoty, ty která dáváš život světlu měsíce?? Ty, která vyvedeš duše temných na světlo denní??
Večernice Temnoty, tančíš v mých snech, rozevláváš oblaka temná i duhová. Jsi na dosah konečků prstů, přestáváš být znatelná. Vrať mi mé sny, vrať mi mé představy, chci se vzbudit a ty mi to nedovolíš.
Proradná to Večernice,
zhatila mé plány,
přej si smrt či více,
tělo žerou vrány.
Noc v rozpuku se proměnila v poledne temné,
stůj, vrať se, buď při mne.
Večernice Temnoty, tančíš v mých snech, rozevláváš oblaka temná i duhová. Jsi na dosah konečků prstů, přestáváš být znatelná. Vrať mi mé sny, vrať mi mé představy, chci se vzbudit a ty mi to nedovolíš.
Proradná to Večernice,
zhatila mé plány,
přej si smrt či více,
tělo žerou vrány.
Noc v rozpuku se proměnila v poledne temné,
stůj, vrať se, buď při mne.
Umírám v dotycích Tvých
na lásku zatracených.
To byl jen osud,
co mi nastavil kosu.
Temná Večernice mne hledá
a je zmatená.
Pláče černé perly,
co vzali mi.
Topím se v pocitech všech mrtvých,
mrtvých láskou a zoufalstvím,
já mezi nimy se ztrácím.
Tak vem můj popel a rozpraš ho,
třeba si najdeš jiného…
na lásku zatracených.
To byl jen osud,
co mi nastavil kosu.
Temná Večernice mne hledá
a je zmatená.
Pláče černé perly,
co vzali mi.
Topím se v pocitech všech mrtvých,
mrtvých láskou a zoufalstvím,
já mezi nimy se ztrácím.
Tak vem můj popel a rozpraš ho,
třeba si najdeš jiného…
Máš pěkný blog i des, básnička je užasná.